praha.eu | magistrat.praha.eu | pis.cz
This content requires Adobe Flash Player and a browser with JavaScript enabled.
Built on Flash Panorama Player.

Negrelliho viadukt

GPS: 50°5'48.12"N, 14°26'26.88"E

Negrelliho viadukt je po Karlově mostě druhý nejstarší dosud stojící most přes Vltavu v Praze. Jeho stavbu si vyžádalo pokračování Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan. Viadukt překlenuje karlínské údolí, tehdy ještě neregulované záplavové území, a dvě vltavská ramena, která rozděluje dolní část ostrova Štvanice.

Na projektu se podíleli tragicky zemřelý ing. Jan Perner (1815-1845) a Alois Negrelli (1799-1858), Lessepsův spolupracovník na stavbě Suezského průplavu. Rozhodli se pro obloukový a částečně segmentový typ konstrukce. Se stavbou viaduktu, kterou prováděly firmy, Bratři Kleinové a Vojtěch Lanna, se začalo na jaře roku 1846 a dokončena byla v roce 1850, kdy 1. června po viaduktu projel první pravidelný vlak.

Ve své době to byla největší železniční stavba v Evropě, pracovalo zde 3000 dělníků české, německé a italské národnosti. Materiálem jim byla česká žula, pilíře měly pískovcové obklady. Délka viaduktu byla 1130 m, původní šířka 7,60 m, po odstranění kamenného parapetu rovných 9 m. Viadukt měl 90 oblouků. Železniční trať vedoucí po viaduktu byla od samého počátku dvojkolejná. Jako celek působil viadukt velmi stylově a vyváženě, stejně tak byl promyšlen v detailech. Projektanti a stavbaři odvedli dokonalé technické dílo, vždyť most nejenže odolal vltavským povodním, ale unese i obrovský vzrůst váhy dnešních železničních souprav.

V letech 1952-1953 došlo k odstranění tří oblouků nad Křižíkovou ulicí v Karlíně, které se ukázaly v dnešním automobilovém provozu jako závažná komunikační překážka. Byly nahrazeny betonovými nosníky. V roce 1981, se totéž ze stejných důvodů opakovalo nad Bubenským nábřežím. Přes tyto drobné kosmetické úpravy je Negrelliho viadukt stále důkazem, že i technické dílo může mít vysokou estetickou úroveň.