praha.eu | magistrat.praha.eu | pis.cz
This content requires Adobe Flash Player and a browser with JavaScript enabled.
Built on Flash Panorama Player.

Strahovský klášter

Hradčany - Praha 1

GPS: 50°5'11.04"N, 14°23'18.96"E

Komplex Strahovského premonstrátského kláštera, založeného z iniciativy olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka roce 1140 Vladislavem II., se skládá ze dvou kostelů, kláštera, klášterní prelatury, knihovny a hospodářských budov. Hlavní vstup do prostorného nádvoří a tím i do celého areálu je z Pohořelce barokní bránou, postavenou v roce 1742 arch. Anselmem Luragem. Ta je mimo jiného ozdobena sochou zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta od Jana Antonína Quittainera.

Klášter má složitý půdorys s několika vnitřními dvory a jeho jádrem je opatský kostel Nanebevzetí Panny Marie, trojlodní bazilika s románskou dispozicí z druhé poloviny 12. století. Rozsáhlá renesanční přestavba proběhla v letech 1601-1606. Dnešní podoba kostela je z let 1743-1751. Kostelní věže získaly barokní fasádu s cibulovými střechami při opravě v roce 1761 podle projektu Anselma Luraga. Věže vysoké 50,5 m reprezentují celý komplex kláštera při dálkových pohledech na pražském západním horizontu.

Strahovský klášter má neobyčejně bohaté dějiny a rozsáhlý stavební vývoj, ale i dlouhý výčet významných osobností, které tady pracovaly a působily. Na jihu se ke klášteru přimyká zahrada, z oken budov na východě komplexu je nádherný výhled na Prahu. Po rekonstrukčních pracích v letech 1950–1953 se část kláštera stala sídlem Památníku národního písemnictví. Na nádvoří před vstupem do kláštera byl v roce 1988 umístěn na vysoký podstavec lev, vytvořený v třicátých letech sochařem Bohumilem Kafkou.

Není možné opomenout kostel sv. Rocha na velkém nádvoří. Jednolodní stavba se třemi polygonálními apsidami byla postavena nákladem císaře Rudolfa II. v letech 1603-1612 jako votivní chrám za odvrácení morové rány v roce 1599. Kostel se v letech 1747-1748 dočkal barokních úprav. Na nádvoří stojí též kamenný sloup z druhé poloviny 17. století a sousoší bl. Heřmana z roku 1750 od J. A. Quittainera. Z mnohých bývalých hospodářských klášterních budov připomeňme alespoň čp. 135, původně pivovar.