První zpráva o Uhříněvsi pochází z doby kolem roku 1227. V té době náležela vesnice ženskému benediktinskému klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. V roce 1913 byla Uhříněves povýšena na město a v následujícím roce jí byl udělen městský znak. K hl. městu Praze byla připojena v roce 1974.
Náměstí bratří Jandusů nemělo dlouho pojmenování. Až někdy v třicátých letech minulého století se mu dostalo názvu Masarykovo, po T. G. Masarykovi, prvním prezidentovi ČSR. V době německé okupace bylo toto pojmenování pochopitelně zrušeno. Po II. světové válce byl oficiální název náměstí Míru. Ten se stal po připojení Uhříněvse k Praze duplicitní, neboť kolidoval se stejnojmenným vinohradským náměstím. Proto v roce 1978 se mu dostalo pojmenování náměstí bratří Jandusů. Oba, Jaroslav i František, byli bojovníci proti fašismu a předváleční činovníci dělnického hnutí.
Od severovýchodu se do náměstí obrací kostel Všech Svatých. Původní gotická stavba byla později přestavěna renesančně a v letech 1740-1743 podstatně přebudovaná ve stylu vrcholného a pozdního baroka. Plány vypracoval říčanský stavitel Tomáš Vojtěch Budil. Na průčelí sálové kostelní stavby stojí mohutná hranolová věž, vystupující o jedno patro nad kostelní loď. V areálu, který je ohrazen zdí bývalého hřbitova, jsou osazeny barokní pískovcové sochy Panny Marie, sv. Floriána, Rocha, Šebestiána a Františka Xaverského.
Celou severní stranu náměstí zabírá patrová historická budova školy čp. 2. Na protilehlé straně je dům čp. 33 s nápisovou pamětní deskou: „Zde se narodil malíř a loutkář Ota Bubeníček * 31.10 1871 † 10.9.1962“
Uprostřed náměstí v parku stojí sousoší sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1730.
