Dnešní obraz krajiny území Hostivaře, jak je známe dnes, je výsledkem tisíciletého vývoje, nejen působením přírody, ale především člověka. Podmiňujícím faktorem osídlení byla přítomnost vodního toku Botiče. První písemná zmínka o Hostivaři je z Kosmovy kroniky a sahá do roku 1068. Hostivař již v té době byla jistě důležitou zastávkou kupců, neboť tudy procházela obchodní cesta. Hovoří o tom i význam jména Hostivař, složené ze slov host a variti, tj. střežiti, poskytovati ochranu. O pradávném osídlení tohoto území nalézáme, díky intenzivní stavební činnosti, stále nové důkazy, které jsou pečlivě dokumentovány pracovníky archeologického oddělení Městského muzea hl. m. Prahy a publikovány v odborné literatuře.
Trhanovské náměstí, připomínající spíše ulici, se od roku 1927 do roku 1940 nazývalo Komenského. Stalo se tak k poctě biskupa jednoty bratrské, pedagoga, vědce a spisovatele Jana Amose Komenského (1592-1670). Za německé okupace došlo k přejmenování na Winterfeldtovo náměstí. Hans Karl von Winterfeldt (1709-1757) byl pruským generálem. V letech 1945-1947 se vrátil název Komenského. Od roku 1947 se náměstí nazývá Trhanovské, podle zámku Trhanov na Chodsku, známého sídla utlačovatele Chodů, Volfa Maxmiliana Lamingera z Albenreuthu.
Na Trhanovském náměstí má své sídlo významné pedagogické zařízení, Základní umělecká škola. Sem, do budovy bývalé základní školy, se pedagogové i žáci přemístili z dřívějšího působiště v únoru 1984.
