Náměstí beze zbytku naplňuje pražskou tradici v častém přejmenovávání. Kupodivu si ještě po roce 1990, při masové změně názvů ulic, náměstí a dalších prostranství, udrželo své současné pojmenování I. P. Pavlova, po sovětském fyziologovi Ivanu Petroviči Pavlovovi (1849-1936), nositeli Nobelovy ceny.
Od úpravy náměstí, po odstranění zbytků Slepé brány, se v letech 1897-1925 nazývalo Komenského, podle biskupa jednoty bratrské, pedagoga, vědce a spisovatele Jana Amose Komenského (1592-1670). Od roku 1925-1942 se jmenovalo Petra Osvoboditele, k poctě prvního jugoslávského krále, který vládl v letech 1918-1921. Další změna přišla za německé okupace 1942-1945 názvem U Slepé brány, neboť v místě kdysi stávala jako součást novoměstského opevnění brána tohoto jména. Po skončení II. světové války se vrátil název Petra Osvoboditele, ale v letech 1948-1952 to bylo náměstí Velké říjnové revoluce. Poté přišel dnešní název.
Po západní a východní straně náměstí vedou dvě větve Severojižní magistrály. Navíc sem ústí dopravně velice frekventované ulice Ječná a Jugoslávská. To, že náměstí I. P. Pavlova je skutečně jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů v Praze ještě umocňuje několik projíždějících linek tramvají a především, jak potvrdil dopravní průzkum v listopadu 2008, velice využívaná stejnojmenná stanice metra trasy C.
Celý obvod náměstí obklopují vysoké domy. Zajímavostí je, že při projektové přípravě výstavby metra trasy C, bylo v jednu chvíli počítáno s demolicí objektů na severní straně náměstí.
