Náměstí bylo v minulosti hlavním pro bývalou samostatnou obec Královské Vinohrady, povýšenou na město 26. září 1879 císařem Františkem Josefem I. Od svého založení v roce 1884 se náměstí jmenovalo Purkyňovo, podle českého učence, fyziologa Jana Evangelisty Purkyně (1787-1869). To platilo až do roku 1926, kdy dostalo název Mírové. V letech 1933-1940 neslo pojmenování Vinohradské. Po dobu II. světové války se nazývalo Říšské, samozřejmě podle Velkoněmecké říše. Poté se na čtyři roky náměstí vrátilo pojmenování Vinohradské. Od roku 1948 je náměstím Míru.
Nejdůležitějším objektem je radnice zasahující i do Jugoslávské ulice. Radnice ve své původní podobě byla postavena podle plánů městského inženýra Josefa Franzla a otevřena v roce 1878. Tehdy byla dvoupatrová, v novorenesančním slohu. Radnice byla postupně rozšiřovaná o přístavby a o sousední dům v Jugoslávské ulici. V roce 1929 došlo k nástavbě o tři podlaží a připojení další sousední budovy. Zdařilá generální rekonstrukce radniční budovy se uskutečnila v letech 2005-2006.
Uprostřed náměstí stojí novogotický trojlodní kostel sv. Ludmily se dvěma vysokými štíhlými věžemi, postavený v letech 1888-1893 podle plánů arch. Josefa Mockera. Z hodnotné zástavby po obvodu náměstí vyniká Vinohradské divadlo, zbudované v secesním slohu v letech 1904-1907 podle projektu arch. Aloise Čenského. Sousedící fronta novobarokních domů byla postavena v roce 1903 podle návrhu arch. J. Bureše. Na východě náměstí stojí Národní dům z let 1893-1894, navržený v novorenesančním slohu arch. Antonínem Turkem.
Náměstí Míru, dnes v samém centru města, je dosažitelné metrem, tramvajemi i autobusem MHD. V jeho upraveném parku se konají četné kulturní a společenské akce.
