Velmi starou a kdysi výlučně zemědělskou obec Vinoř na severozápadě Prahy prvně připomíná zakládací listina vyšehradské kolegiátní kapituly. To, že Vinoř kapitule patřila, dokládá i záznam z roku 1130. Od 14. století byli vlastníky obce bohatí pražští měšťané. Černínům z Chudenic, kteří obec koupili v roce 1651, patřila Vinoř až do II. světové války. K hl. městu Praze byla Vinoř připojena 1. července 1974, jako její devátý obvod.
Upravené Vinořské náměstí má souvislou zástavbu po své severní a jižní straně. Prochází tudy poměrně frekventovaná komunikace. Výraznou dominantou náměstí je původně středověký římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže. Ten byl v první třetině 18. století přestavěn a upraven podle projektu arch. Františka Maxmiliána Kaňky (1674-1766), který též stavěl vinořský zámek. Barokní kostel je trojlodní stavba bazilikálního typu s půlkruhovým presbytářem, k jehož severní straně je přistavěna čtvercová sakristie. Po obou stranách průčelní čtyřhranné věže s cibulovou střechou jsou schodiště, tvořící s věží fasádu. V přízemí věže je vchod do kostela s barokní římsou, v patře nad ním velké obdélné okno. Presbytář zdobí sanktusníková věžička, rovněž zakončená cibulovou stříškou.
Na bývalé návsi stojí též jednopatrová obdélná barokní budova fary čp. 16 s valbovou střechou. Na svém průčelí má pamětní desku, upomínku na představitele protikomunistického podzemního hnutí.
Před kostelem, v prostoru parku, stojí pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého, na podstavci s volutovými křídly. Světec v pravé ruce drží kříž, v levé má zavřenou knihu, na níž leží kněžský biret. Stojí na velké fantastické rybě, symbolu mlčenlivosti. Sousoší z dílny Františka Ignáce Platzera je datováno k roku 1755.
