Čakovice byly připojeny k hl. městu Praze 1. ledna 1968. Do té doby patřily administrativně k okresu Praha – východ. Náměstí 25. března je takto pojmenováno na paměť ničivého náletu amerických letadel, právě v tento den roku 1945, na samém sklonku II. světové války. Cílem náletu bylo zničit průmyslové závody na severu Prahy, především ve Vysočanech a Libni. Jako den byla vybraná neděle, aby bylo co nejméně lidských obětí. Tento záměr však zcela nevyšel. Mimo obrovských hmotných škod zahynulo několik stovek obyvatel nejen ve Vysočanech a Libni, ale též ve Kbelích, Čakovicích, Satalicích a Vinoři.

V každé obci i městu je hlavním objektem radnice. Ta čakovická, vzorně opravená, má čp. 121, a stojí v západní části náměstí 25. března. Původně byla v roce 1890 postavena jako opatrovna pro děti zaměstnanců zdejšího velkého cukrovaru. Podle jména manželky tehdejšího majitele cukrovaru Filipa Schoellera byla nazvána Alžbětina útulna pro dítky. Opatrovna byla zrušena okolo roku 1933 a v září 1949 objekt získala koupí obec. Před radnicí, v parkově upraveném prostoru, stojí rozměrný pomník obětem I. a II. světové války.

Na stejné straně náměstí jako radnice stojí dvoupatrová budova Čakovického gymnázia čp. 100. Nejpamátnějším objektem náměstí je bezvýhradně kostel sv. Remigia. Nynější kostel je na tomto místě v pořadí již třetí. Byl vystavěn v letech 1878-1881 podle plánů stavitele Karla Scheinera jako pseudorománský objekt na půdorysu kříže, s věží vysokou 32 m. V roce 1904 byla ještě přistavěna křestní kaple podle návrhu arch. Kamila Hilberta.