Prostor dnešního náměstí, východně od mostu přes potok Rokytku, měl od počátku zastavění v roce 1906 charakter ulice. Ta se nazývala Blanická, podle vrchu Blaník u Vlašimi. Po roce 1945 přišly další úpravy prostoru, které mu daly dnešní vzhled, a tak se mu dostalo vznešenějšího pojmenování, Blanické náměstí. V roce 1948 bylo náměstí přejmenováno na Dr. Václava Holého. JUDr. Václav Holý (1900-1941) byl úředníkem Nejvyššího cenového úřadu, funkcionář Dělnické akademie a v době německé okupace odbojový pracovník. Za posledně jmenovanou činnost byl zatčen, odsouzen k trestu smrti a 30. září 1941 popraven.
Po jižní a severní straně náměstí je zástavba činžovních domů, západní hranici vymezuje potok Rokytka, respektive přes ni vedoucí most. Ten je technickým unikátem, prvním betonovým silničním mostem v Čechách. Jak je napsáno na pamětní desce, která mnohými procházejícími zůstává nepovšimnuta, byl vybudován: „…na maximální zatížení pohyblivé 1000 kg/m2 .“ Most, který má jeden klenební oblouk, byl postaven v roce 1896 na tehdejší Pražsko-rumburské silnici, za neuvěřitelných třicet pět dní. Po statické stránce vyhovuje i požadavkům dnešní dopravy, včetně plně obsazených tramvajových souprav. Vzpomeňme i toho, kdo most vyprojektoval a zasloužil se o jeho stavební realizaci. Byl jím stavební inženýr, geometr a stavitel Antonín Los ze Smíchova.
