Karlín, dnes součást Městské části Praha 8, je nejstarším pražským předměstím. Stavební ruch tady začal již na rozhraní 18. a 19. století podle přesného situačního plánu. Nově vzniklý urbanistický celek měl i své centrální náměstí, dnešní Karlínské.
Rozlehlé Karlínské náměstí, jehož plochu tvoří převážně parková úprava, změnilo během své existence několikrát název. Zprvu se nazývalo pouze Náměstí, v letech 1871-1877 Náměstí u školy, která tady existovala v čp. 145, dále 1877-1883 Karlínské náměstí. Poměrně dlouhou dobu 1883-1940 se jmenovalo Jungmannovo náměstí, po českém národním buditeli a jazykovědci Josefu Jungmannovi (1773-1847). Za německé okupace to bylo Březinovo náměstí, podle českého básníka Otokara Březiny (1868-1929). Po skončení II. světové války se na tři roky vrátil název Jungmannovo náměstí, v letech 1947-1961 se název změnil na Cyrilomětodějské náměstí, po slovanských věrozvěstech Cyrilovi a Metodějovi, k jejichž poctě je zasvěcen zdejší kostel. Zatím poslední název je Karlínské náměstí.
Tady byl v letech 1854-1863 vybudován kostel sv. Cyrila a Metoděje. Trojlodní novorománská bazilika se silně převýšenou hlavní lodí a dvěma věžemi přiléhajícími po pravé i levé straně ke kněžišti je právě díky svým vysokým věžím viditelná z mnohých pražských pohledů. Projekt kostela vypracoval vídeňský architekt Karel Rösner a pražský architekt Ignác Ullmann, jenž poté řídil i jeho stavbu.
Východní a západní stranu Karlínského náměstí tvoří činžovní domy, na severu ho vymezuje Sokolovská ulice a jeho středem prochází Křižíkova ulice.
