Havlíčkovo náměstí se od svého vzniku okolo roku 1875 nazývalo Basilejské. Bylo tomu tak podle švýcarského města Basileje, kde v letech 1431-1448 zasedal církevní koncil, který po slyšení české delegace, vedené Prokopem Holým, uznal čtyři pražské artikule (basilejská kompaktáta). V roce 1911 se název náměstí změnil na Havlíčkovo, k poctě českého novináře, politika, satirika a básníka Karla Havlíčka Borovského (1821-1856). Za německé okupace bylo náměstí přejmenováno na Husovo. Jan Hus (asi 1371-1415), byl český náboženský myslitel, kazatel a církevní reformátor, jehož život skončil potupnou smrtí upálením na hranici v Kostnici. Od roku 1945 až do dnešní doby se náměstí opět jmenuje Havlíčkovo.
Právě u příležitosti prvního přejmenování náměstí na Havlíčkovo, zde v parkově upraveném prostoru, byl 16. května 1911 tomuto věrnému Čechovi odhalen pomník. Třímetrovou sochu vytvořil sochař Josef Strachovský. Odlita byla v umělecké slévárně Maškově v Karlíně. Za II. světové války nařídili Němci sochu odstranit, rozbít a materiál použit pro vojenské účely. Čeští vlastenci sochu uschovali, přesto byla tak poškozena, že musel být pořízen nový odlitek. K instalaci na původní místo došlo 19. července 1946. Na podstavci je Havlíčkovo celoživotní krédo: „Přislibujte si mně, vyhrožujte si mně, přece zrádcem nebudu.“
Dominantou a hlavní budovou náměstí je Žižkovská radnice čp. 700. Její průčelí se obracejí jak do Havlíčkova náměstí tak do ulice Lipanské. Nároží ovládá mohutná válcová věž s kupolovitým zakončením. Jako na každé správné radniční věži i zde jsou umístěny hodiny. Stavba proběhla v letech 1889-1891 podle plánů, které předložil člen městské rady Jan Šimáček. V letech 1910-1911 došlo k rozšíření radnice do Lipanské ulice podle plánů stavitele Zdeňka Friče.
