Svažité Žižkovo náměstí vzniklo v roce 1904. Od té doby, až do roku 1947 neslo pojmenování Kollárovo, podle slovenského básníka, národního buditele a hlasatele slovanské vzájemnosti Jána Kollára (1793-1852). Vrcholem jeho tvorby je monumentální sbírka básnických zpěvů Slávy dcera, kterou během svého života neustále rozšiřoval a doplňoval. V letech 1947-1958 se náměstí nazývalo Chelčického, k poctě duchovního zakladatele Jednoty bratrské Petra Chelčického (asi 1380-1460), poté Žižkovo náměstí, na paměť známého husitského vojevůdce a politika Jana Žižky z Trocnova a Kalicha, který se narodil kolem roku 1360. Poslední velkou vítěznou bitvu svedl Jan Žižka 7. června 1424 u Malešova proti spojeným vojskům Pražanů a šlechty. Dne 11. října téhož roku zemřel u Přibyslavi, při vojenském tažení na Moravu.
Střed náměstí je parkově upraven, v jeho horní části je dětské hřiště a zvlášť ohrazené hřiště pro míčové hry. Prostor je osazen lavičkami.
Východní stranu náměstí zcela ovládá monumentální objekt čp. 1300 ve stylu moderního klasicismu z let 1924-1927, podle projektu arch. Františka Vahaly. Symetrická stavba vrcholí dvojicí převýšených rizalitů. Ve svých počátcích sloužila jako Státní odborná škola pro zpracování dřeva, dnes Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola. K vybavení školy patří knihovna, počítačové učebny s připojením k internetu, plavecký bazén, zastřešené hřiště a bowlingová dráha.
