Na místě od roku 1841 stával první z pražských řetězových mostů, unikátní stavba své doby. Stal se novou významnou dopravní tepnou přes řeku Vltavu, vedle již nepostačujícího mostu Karlova. Autorem projektu byl ing. Bedřich Schnirch. Následně došlo k výstavbě dnešního Smetanova nábřeží. Obě stavby prováděla firma Vojtěcha Lanny. V roce 1898 tento most dosloužil, v jeho těsné blízkosti bylo postaveno dřevěné provizorium a zahájena stavba mostu nového, kamenného.
Již předtím pražská obec vyhlásila veřejný konkurz na vypracování projektu. Zvítězil návrh podaný pod heslem „Budoucnost“, autorů ing. Josefa Janů, ing. Jiřího Soukupa a arch. Antonína Balšánka. Porota přihlížela i k tomu, aby v těsné blízkosti Národního divadla vzniklo dílo odpovídající architektonické a výtvarné úrovně.
Stavba mostu symbolicky začala 3. srpna 1898 položením základního kamene. Do jednoho již hotového návodního pilíře byla uložena schránka s pamětní listinou. Provedením stavebních prací byla pověřena budapešťská firma G. Gregersen a synové. Jelikož most překlenuje oblíbené místo krátkodobé rekreace Pražanů, Střelecký ostrov, bylo z mostovky vybudováno široké spojovací schodiště. Nad posledními pilíři po obou stranách pak postaveny kamenné pylony s kopulemi krytými mědí, sloužící jako stanoviště výběrčích mostného. Pod dlažbu chodníků byly uloženy inženýrské sítě.
Nový most, dlouhý 343 m a široký 16 m, byl slavnostně odevzdán provozu 14. června 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I. Své jméno dostal po jeho předchůdci na trůnu císaři Františku I. V letech 1919-1940 se nazýval Legií, 1940-1945 Smetanův, po II. světové válce opět Legií, od roku 1960 most 1. máje. V březnu roku 1990 rozhodla tehdejší Rada NVP o vrácení názvu, most Legií.
