Anenské náměstí se rozkládá východně od Smetanova nábřeží před objektem bývalého Anenského kláštera čp. 211. Od toho se odvíjí i dnešní pojmenování. Klášter řádu dominikánek sem byl přenesen v roce 1313, na místo starší templářské komendy. Za husitských bouří v Praze se sem uchýlily i řeholnice jiných církevních řádů. Klášter v té době unikl zkáze údajně proto, že zdejší abatyše byla tetou Jana Žižky z Trocnova. Klášter, v jehož komplexu je i kostel sv. Anny, byl zrušen za josefínských reforem v roce 1782. V areálu bývalého kláštera je i barokní novostavba čp. 948 z roku 1719 podle plánů arch. Františka Maxmiliána Kaňky. Do prostoru náměstí ústí ulice Anenská, Na Zábradlí a Stříbrná.
Svým vstupním jednoosým průčelím se do náměstí obrací významná barokní stavba paláce Pachtů z Rájova čp. 208. Jeho velké nádvoří obklopují čtyři křídla, která zasahují nejen do ulic Stříbrné, Náprstkovy a Na Zábradlí, ale i do Smetanova nábřeží. Severním sousedem paláce je nárožní Milevský dům čp. 209. Je významný tím, že zde působí oblíbené divadlo Na Zábradlí. Tuto frontu náměstí dotváří nárožní tříposchoďový čtyřkřídlý dům čp. 203, který prostupuje blokem až k nábřeží. Plány novorenesanční novostavby vypracoval v roce 1847 stavitel a architekt Jan Bělský.
Severní stranu Anenského námětí tvoří samostatný, třípatrový dům čp. 188 s pozdně klasicistním průčelím z let 1843-1844. I když je samostatný, bývá vnímán jako součást domu U Francouzské koruny, který prostupuje až do Karlovy ulice a má totožné číslo popisné.
V rohu Anenského náměstí stojí barokní kašna se zlaceným dvouocasým korunovaným lvem na špici výtvarně provedeného krytu. Kašna s kamenným profilovaným roubením sem byla přenesena z bývalých Újezdských kasáren v rámci jejich zrušení v roce 1926.
