Náměstí, či spíše jak se tehdy říkalo rynek, se původně nazývalo Na Louži. Dále pak Plac Matky Boží, nebo Mariánský plácek. Bylo tomu tak proto, že se zde rozkládala stará osada Na Louži s, dnes již zbořeným, románským kostelem Panny Marie. Pojmenování osady se vztahovalo k problému, že blízká řeka Vltava se svými přírodními břehy sem propustila vodu při každé větší povodni a pak zde zůstávaly louže. Od 19. století se používal slovesný tvar Mariánské náměstí. Od roku 1952 platil název náměstí primátora dr. Václava Vacka. Jmenovaný byl dlouholetý funkcionář KSČ a v letech 1945-1954 primátorem hl. města Prahy. Novou uliční tabulku s historickým názvem Mariánské náměstí, 26. června 1990 osobně připevnil tehdejší pražský primátor Jaroslav Kořán.
Do Mariánského náměstí se, svým východním průčelím, obrací Klementinum čp. 190. Dominantním objektem je Nová radnice – Magistrát hl. m. Prahy, pozdně secesní objekt z let 1908-1911 podle projektu arch. Osvalda Polívky. Zde sídlí primátor a další úřady. V rohových nikách průčelí stojí sochy představující rabína Löwa – Jehudu Liva ben Becalela a Železného rytíře, díla sochaře Ladislava Šalouna z let 1908-1910.
Severní frontu náměstí tvoří průčelí Městské knihovny čp. 98. Stavba se podle plánů arch. Františka Roitha realizovala v letech 1926-1930.
Jižní stranu náměstí vytváří ohradní zeď Clam-Gallasova paláce. Do ní je vsazena kašna s ženskou postavou, alegorií Vltavy, lidově zvanou Terezkou. Sochu vytvořil v roce 1818 Václav Prachner.
