V minulosti se tento prostor nacházel za staroměstskými hradbami. K důležité změně došlo v letech 1876-1884. Na severní straně budoucího náměstí byla podle projektu arch. Josefa Zítka a Josefa Schulze vystavěna monumentální, novorenesanční budova čp. 79 – Rudolfinum, doplněna plastickou výzdobou a výtvarnými díly od předních umělců té doby. Slavnostní otevření se konalo 7. února 1885. Dnes je objekt sídlem České filharmonie a hudebního školství. Takřka souběžně byla na jihu vystavěna v novorenesančním slohu budova Akademie výtvarných umění čp. 80, podle návrhu arch. Františka Schmoranze a Jana Machytky. Na fasádě jsou kopie antických plastik. Od roku 1902 zde byla Uměleckoprůmyslová škola, dnes s přídomkem Vysoká. Východní stranu náměstí uzavírá Filozofická fakulta Univerzity Karlovy čp.1, stojící již na katastru Josefova. Stavba podle projektu arch. Josefa Sakaře z let 1928-1929 byla provedená v novoklasicistním slohu.
Část prostoru náměstí tvoří komunikace, uprostřed je zeleň se vstupy do zdejších podzemních garáží. Od roku 2000 tady též stojí pomník hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Bronzová socha Mistra je vysoká 3 m a váží 300 kg. Je to dílo sochaře Jana Wagnera, vytvořené podle modelu jeho otce Josefa Wagnera.
Náměstí zprvu neslo název po císařovně Zitě, poté až do roku 1942 Bedřicha Smetany. Za nacistické okupace Mozartplatz, v letech 1945-1952 opět Smetanovo. Poté se pojmenování změnilo na Krasnoarmějců, dnes náměstí Jana Palacha (1948-1969) na paměť studenta, který se upálil na protest proti pokračující okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Mladého vlastence připomíná pamětní deska s kopií jeho posmrtné masky od sochaře Olbrama Zoubka, umístěná na budově Filozofické fakulty, kde studoval.
