Dražického náměstí, zabírající relativně malou plochu je poněkud stranou zájmu turistů. Od 17. století se prostor náměstí nazýval Uhelniště, to proto, že zde byl trh na velice potřebnou surovinu, dřevěné uhlí. V roce 1887 se objevil oficiální název Dražického náměstí. Stalo se tak k poctě význačné církevní osobnosti, biskupa Jana z Dražic (1301-1343), v jehož době byl přestavěn rozlehlý biskupský dvůr zasahující až do těchto míst. Biskupský dvůr, vlastně v té době již arcibiskupský, byl pobořen za husitské revoluce. Dodnes se z něho zachovala pouze věž na dvoře domu U Tří zlatých zvonků v Mostecké ulici.
Ve středu Dražického náměstí stojí kandelábr veřejného osvětlení, který je významnou technickou a výtvarnou památkou. Je dílem sochaře Eduarda Veselého a arch. Aleše Linsbauera z roku 1867. Vyroben byl v Komárovských železárnách.
Nejvíce pozornosti asi upoutá dům U Tří pštrosů čp. 76, renesanční stavba vzniklá ve dvou etapách během 16. století, přestavěná a doplněná po roce 1650. Další úpravy klasicistní a novodobé. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 1972-1976. Zbytky malované fasády od Daniela Alexia z Květné jsou ze začátku 17. století. Tři pštrosi zde vyobrazení nejsou klasickým domovním znamením, ale spíše reklamním štítem, neboť majitel Jan Fux byl profesí pernař, čili zhotovoval ozdoby z peří cizokrajných ptáků.
O tom proč se pštrosi na fasádu dostali, existuje i pověst. Manželka Jana Fuxe, byla žena rozmařilá. Když již měla dost šperků a drahých šatů projevila přání míti doma pštrosa. Poté chtěla i druhého a zanedlouho i třetího. To už manžela rozzlobilo a proklel jí, aby se tím třetím pštrosem stala sama. Ráno skutečně manželka nebyla k nalezení, zato po domě chodili tři pštrosi. Událost se dostala v obraze na fasádu a skutečně jedním z pštrosů je pštrosice.