Valdštejnské námětí je, vzhledem k husté zástavbě Malé Strany, poměrně velké prostranství. Rozkládá se před průčelím Valdštejnského paláce, podle kterého získalo i svůj dnešní název. Ústí do něho Valdštejnská ulice od Klárova, Tomášská od Malostranského náměstí a od západu je možno přijít i z Pětikostelního náměstí.

Valdštejnský palác čp. 17 je monumentální rozsáhlá architektura složitého půdorysu, která vznikla na městišti pětadvaceti domů, hradební brány, cihelny, zahrad a volných pozemků v letech 1623-1630 a pojala do sebe renesanční dům Trčků z Lípy. Na výstavbě spolupracovali Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi, za účasti Giovanni Pieroniho, který také vytvořil projekt saly terreny, vystavěné v roce 1627. Palác je jako celek první z architektur pražského baroka, jež s rozsáhlými zahradními plochami tvoří jednotně koncipovaný areál. Objekt je spjat především s osobností svého stavebníka Albrechta z Valdštejna (1583-1634), generalisima císařských vojsk a vévody frýdlantského. Po jeho násilné smrti byl palác zkonfiskován, ale v roce 1639 zakoupen zpět pro valdštejnský rod, v jehož vlastnictví zůstal až do roku 1945. Dnes je zde sídlo Senátu ČR.

Do Valdštejnského náměstí se částečně obrací nárožní pozdně renesanční dům U Tří čápů, se svým zajímavým domovním znamením. Jeho fasády a portál se v roce 1794 a kolem roku 1820 dočkaly klasicistních úprav. Sousední dům čp. 522, poněkud ustupuje. Jeho architektonický výraz je klasicistní podle plánů stavitele Josefa Zobela z let 1803-1804. Posledním zmiňovaným objektem je palác Ledebourský čp. 162 na severozápadní straně náměstí. Podobu dnešní palácové stavby vytvořila přestavba, která proběhla po roce 1685 a další již raně klasicistní úprava z roku 1802, podle plánů arch. Ignáce Palliardiho.