Náměstí vzniklo v roce 1925 a dostalo do vínku název Bachmačské. Bachmač je město na Ukrajině, severovýchodně od Kyjeva, pro českou historii význačné tím, že 8.–13. března 1918 zde bojovaly českoslovenští legionáři proti rakouské a německé armádě. V letech 1940-1945 platil pro náměstí název Blücherovo. Gebhard Leberecht von Blücher (1742-1819) byl pruským maršálem a proslavil se v napoleonských válkách. Svým dílem přispěl k porážce Napoleona u Lipska a u Waterloo. V letech 1945-1952 se opět vrátil název Bachmačské náměstí. Poté, po dobu rovných čtyřiceti let, byl oficiální název náměstí A.V. Suvorova. Alexander Vasiljevič Suvorov (1729-1800) byl slavným ruským vojevůdcem. Generalissimus celého ruského vojska Suvorov pobýval jako vzácný host i v Praze v době od 20. prosince 1799 do 28. ledna 1800. V roce 1992 se náměstí vrátil jeho původní název, Bachmačské.
V prostoru náměstí je park. Zde byl umístěn tzv. Husův kámen s nápisem 1415-1915. Stalo se tak u příležitosti pětistého výročí jeho mučednické smrti. Mistr Jan Hus, český kazatel a náboženský reformátor, byl 6. července 1415 upálen v Kostnici.
Bachmačské náměstí, obklopené činžovními domy, je osově koncipováno na nejvýznamnější zdejší objekt, Dejvické nádraží. To vzniklo původně jako koncová stanice koněspřežné dráhy z Lán do Prahy. V roce 1873 došlo k jeho celkovému rozšíření. V této souvislosti byla vystavěna i nová provozní, přijímací a obytná budova, které slouží svému účelu dodnes. Součástí budovy je rovněž prezidentský salónek, zřízený v roce 1937, se samostatným vstupem z ulice. Výhodou Dejvického nádraží je jeho těsné sousedství se stanicí metra trasy A – Hradčanská.
