Velkopřevorské náměstí, vzdálené ruchu velkoměsta, patří mezi nejklidnější a nejpůvabnější prostory Malé Strany. Navíc se zde zachovalo několik zajímavých architektur, vesměs památkově chráněných. Svým bočním průčelím se sem obrací jednopatrový Velkopřevorský palác, který si zachoval románské jádro. Plány na vrcholně barokní rezidenci maltézského velkopřevora vypracoval v letech 1725-1726 arch. Bartolomeo Scotti. Součástí paláce je i zahrada, krytá do náměstí vysokou zdí, známou jako zeď Johna Lennona. Na stejné, severní straně náměstí je i bývalý Velkopřevorský mlýn čp. 489, dříve nazývaný též Štěpánovský. Jedná se v podstatě o renesanční objekt z let 1597-1600. Populární je především jeho obnovené mlýnské kolo na spodní vodu, otáčející se již pouze k potěše turistů.
Na jižní straně náměstí stojí tři významné objekty. Malý Buquoyský palác čp. 484, který vznikl na základě pozdně renesančního domu z let 1596-1604. Jeho dnešní architektonický výraz je pozdně barokní. Uprostřed této strany náměstí je Buquoyský palác čp. 486, dříve též nazývaný Valdštejnský a poté Hrzánský. I on vznikal v několika stavebních etapách, ta poslední, která mu dala dnešní vzhled, proběhla pod vedením stavitele Johanna Georga Aichbauera po roce 1736. Od roku 1919 slouží Buquoyský palác jako velvyslanectví Francouzské republiky. Směrem k Čertovce, posledním ze tří objektů na jižní straně náměstí, je palác Metychů z Čečova čp. 490. Palác je renesanční stavba z roku 1586, rozšířena do dnešní podoby v roce 1617. Na jeho průčelí je ve výši zvýšeného přízemí pamětní deska z šedé žuly s vytesaným a vyzlaceným nápisem: „V tomto domě narodil se 30.12.1859 Josef B. Foerster, by svou hudbou do vyšších nás vnášel krás“. Slavnost odhalení za osobní účasti skladatele se konala 16. prosince 1934.
