Naprosto nepostradatelnou dopravní stavbou pro Prahu je Barrandovský most, nedílná součást rychlostní komunikace tzv. Jižní spojky, propojující dálnice D1 Praha – Brno a D5 Praha – Plzeň. Je nejrozsáhlejší mostní stavbou v Praze a jeho technické parametry jsou úctyhodné. Spolu s předmostími zabírá plochu 33 000 m2 . Jeho šířka je proměnná a dosahuje místy až 50 m. Celková délka mostu, včetně úseku nad opěrami, je 350,66 m. Na společných pilířích spočívají dvě samostatné nosné konstrukce, vždy o čtyřech dopravních pruzích, včetně chodníku pro pěší. Nájezdové rampy jsou vlastně samostatnými mostními objekty.
Vedoucím projektantem byl ing. Jiří Hejnic, hlavním inženýrem ing. Pavel Tripal, autory architektonického řešení ing. arch. Karek Filsak a ing. akad. arch. Karel Filsak ml. Barrandovský most překračuje tok Vltavy šikmo zhruba ve výšce patnácti metrů nad její normální hladinou. Je citlivě zasazený do krajiny, přestože ta je na obou březích výrazně odlišná. Zatímco branické předpolí je svým charakterem převážně horizontální, na smíchovské straně je Vltava bezprostředně atakována břehem barrandovského masivu. Konečná podoba mostu je až třináctou navrhovanou variantou.
Práce na přemostění byly zahájeny v květnu 1978. První část byla zprovozněna 20. září 1983, pouze pro automobilový provoz. Slavnostní otevření celého mostu, již i pro pěší, včetně nájezdových ramp, se odehrálo 3. listopadu 1988. Most, který výrazně ulehčil dopravně přetíženému centru města, byl pojmenován po Antonínu Zápotockém (1884-1957), někdejšímu prezidentovi ČSR. Po změně politických poměrů byl most přes Vltavu přejmenován na Barrandovský. Radou NVP bylo schváleno 4. ledna 1990.
Výtvarnou podobu mostu dotváří monumentální betonová plastika Rovnováha od Josefa Klimeše. Svým tvarem připomíná široce rozevřené písmeno „U“. Její výška od soklu je 6 m, šířka 14 m.
