Náměstí Republiky se nachází v prostoru mezi křižovatkou u Prašné brány a Revoluční třídou. Od 17. století se jižní části říkalo Hybernské náměstí, podle lidového označení Hybernové, což byli irští mniši-františkáni, kteří přišli v pobělohorské době do Prahy a tady si postavili klášter. Severní části náměstí se v té době říkalo Josefské nebo též Kapucínské náměstí. To proto, že v místě byl klášter mnichů-kapucínů, založený roku 1630, s kostelem sv. Josefa. V letech 1916-1919 se náměstí nazývalo Františka Josefa I. Pro roky 1919-1940 platilo pojmenování náměstí Republiky, na paměť založení Československé republiky v říjnu 1918. Za německé okupace se náměstí nazývalo Hybernské, od roku 1945 opět náměstí Republiky.
Do náměstí se obrací několik význačných staveb. Mezi nimi i nejvýznačnější pražský objekt z období vrcholného klasicismu z let 1808-1811, dům U Hybernů čp. 1037, postavený podle plánů arch. Jiřího Fischera. Později byl využíván jako Dům výstavních služeb, dnes po zásadní rekonstrukci slouží jako muzikálové divadlo.
Další významnou budovou náměstí je Obecní dům hl. m. Prahy, příkladná ukázka pražské secese, zbudovaný v letech 1905-1911 podle plánů arch. Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Průčelí korunované kopulí zdobí mozaika Hold Praze, podle kartónu Karla Špillara.
Ve východní frontě náměstí je jednolodní kostel sv. Josefa s předdvořím z let 1636-1653 od stavitele Melichara Mayera. Vedle stojící Josefská kasárna, později kasárna Jiřího z Poděbrad čp. 1078, byla v roce 1993 zrušená a po několikaleté přestavbě zde bylo 25. října 2007 otevřeno obchodní a administrativní centrum Palladium.
Naproti, na západní straně náměstí Republiky, stojí obchodní dům Kotva. Členitá stavba vznikla v letech 1970-1974 podle projektu arch. Věry a Vladimíra Machoninových.
