Jako had se proplétá Karlova ulice mezi starobylou staroměstskou zástavbou. Vede od Křížovnického náměstí podél Klementina a Vlašské kaple, přetíná Husovu ulici, a po dvou ostrých zákrutech končí na Malém náměstí. V podstatě po celé své trase je velmi úzká a někdy stěží pojme početné turistické skupiny. Jedinou výjimku tvoří prostor mezi domy U Zlatého hada čp. 181, U Modré štiky čp. 180 a U Zlaté studny čp. 175. Navíc je odtud možno vejít do ulic Seminářské a Liliové nebo bočním vchodem vstoupit na nádvoří Klementina.
Do pražské historie se dům U Zlatého hada zapsal tím, že zde byla s největší pravděpodobností první pražská kavárna, kde se podával do té doby v Praze neznámý lahodný nápoj, káva. Stalo se tak roku 1714. I dům U Modré štiky má jeden primát. Do novodobé pražské historie vstoupil především tím, že zde býval první stálý biograf. Jeho zřizovatelem a zároveň majitelem byl Dismas Šlambor, později známý pod svým uměleckým jménem Viktor Ponrepo (1858-1926). První slavnostní představení, pochopitelně ještě němého filmu, se zde uskutečnilo 15. září 1907.
Nejvíce pozornosti jistě upoutá dvouoknové, třípatrové průčelí domu U Zlaté studny. Nádherná figurální štuková výzdoba se zde objevila počátkem 18. století. Jejím autorem byl sochař Jan Oldřich Mayer. Na průčelí je nejvýše umístěna ležící postava sv. Rosálie obklopená růžemi. Vedle oken třetího patra jsou dva jezuitští světci, zakladatel řádu Tovaryšstva Ježíšova, sv. Ignác z Loyoly a sv. František Xaverský. O patro níže jsou postavy dvou českých světců sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Po stranách oken prvního patra umělec ztvárnil sv. Šebestiána a sv. Rocha. Oba jsou uctíváni jako patroni proti morové nákaze. Dramaticky je divákovi předkládána postava sv. Rocha. Ten levicí vysoko vyzdvihuje šat, aby byl na stehně vidět vřed, způsobený morovou hlízou. U nohy mu sedí věrný pes, který se spolu přičinil o jeho zázračné uzdravení.
