Staroměstská radnice stojí v samém středu města, jako symbol jeho práva a samostatnosti. Navíc na svém průčelí nese hrdé heslo Praga caput regni – Praha hlava království. K jejímu zřízení došlo privilegiem českého krále Jana Lucemburského, vydaného Starému Městu pražskému v Amiensu 18. září 1338. Panovník jím vyplňoval dávné tužby měšťanů a povoloval jim vyšší stupeň samosprávy. Radnice, jak ji známe dnes, vznikla sloučením postupně kupovaných či darem získaných měšťanských domů, které byly během staletí mnohokrát přestavovány. Komplex radničních budov se tak stal srostlicí staveb různých slohových období, od románských až po naši dobu. Přesto vytváří pozoruhodný architektonický celek.

K výstavbě věže se přistoupilo počátkem poloviny 14. století, dokončena byla v roce 1364. Při východní straně věže byla zřízena radniční arkýřová kaple. Mohutná hranolová věž, vysoká 70 m, čtyřpatrová, s vyhlídkovým ochozem a nárožními věžičkami je i dnes jedním ze symbolů města. Ve věži je instalováno i vynikající dílo středověké techniky, staroměstský orloj. Je umístěn v přístavku mezi dvěma pilíři před jižní stranou věže. V roce 1410 ho vytvořili královský hodinář Mikuláš z Kadaně a astronom Jan Šindel, mistr pražské univerzity. Jako spoluautora je možno počítat hodináře a zámečníka Hanuše řečeného Růže, který asi v roce 1490 ke staršímu primitivnímu orloji, jenž měl pouze stroj bicí, stroj minutní a sféru, přidělal různé další části a vytvořil tak základ nynějšího složitého ústrojí. Orloj se skládá ze tří, nad sebou postavených, částí, chodu apoštolů, astronomického ciferníku, který je srdcem orloje a jeho největší hodnotou, v nejspodnější části je kalendárium.

V květnu 1945, za Pražského povstání proti nacistickým okupantům, došlo ke zničení dvou radničních křídel a těžkému poškození věže i orloje. Zatímco trosky radničních křídel byly odstraněny, věž i orloj se dočkaly opravy.