Urbanisticky významný staroměstský celek tvoří Ungelt. Ten se také nazývá Týnský dvůr, to od té skutečnosti, že se mu dostalo svého času otýnění, neboli opevnění. V minulosti to byl samostatný právní útvar, který podléhal knížeti a později králi. Těm také příslušel výnos z celních poplatků, které zde byly vybírány. Tyto výnosy, připočítáme-li platby za použití skladů, za přenocování, ostrahy a dalších, byly značné. Několik století se tady, v srdci Starého Města pražského, obchodovalo převážně ve velkém. Sem musel každý cizí kupec zajet, aby zde zboží proclil. Pokud tak neučinil, složil zboží jinde a byl přistižen, bylo mu bez milosti zabaveno.
Dnes se již v Ungeltu, který se rozkládá zhruba mezi kostelem Panny Marie před Týnem a kostelem sv. Jakuba, ve velkém neobchoduje. Pouze v malém, prostřednictvím restaurací, kaváren a drobných krámků vesměs s uměleckými předměty či suvenýry. Ty našly své útočiště ve zdejších opravených domech. Ostatně v době zcela nedávné byl Ungelt rekonstruován a rehabilitován jako celek. Došlo i k nové výdlažbě celého rozsáhlého prostranství. Nesmíme ani opomenout, že tu našlo své místo i divadlo Ungelt, které se rázem stalo pevnou součástí pražské kulturní scény.
Při příchodu od Staroměstského náměstí zaujme asi nejvíce dům Granovských čp. 639, který je tady nejvýznamnějším objektem. Kdysi tu stával románský dům. Z gotického období zůstal zachován pouze malý sklep. K přestavbě do dnešní renesanční podoby s arkádovou lodžií došlo v letech 1558-1560. Určitou část nemalých finančních prostředků tehdy jistě pohltila výtvarná výzdoba fasády, která dělá dům Granovských ještě zajímavější. Bylo to vynikající umělecké dílo Franzesca Terzia a Domenica Pozza, kteří náměty převzali především z bible a mytologie.
