K významným dnům českých dějin patří 7. duben 1348, kdy český král Karel IV. založil v Praze univerzitu, skládající se z fakulty teologické, právnické, lékařské a filozofické. V čele univerzity stál kancléř, kterým byl zvolen první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Zpočátku byly jednotlivé koleje roztroušeny v různých domech Starého Města pražského. Později byly koleje přemístěny do jednoho komplexu zvaného Karolinum čp. 541, mezi ulicemi Železnou, Kamzíkovou a Ovocným trhem, tvořeného několika domy, scelených a přestavěných mincmistrem Janem Rotlevem. Dnešní vrcholně barokní vzhled vznikl v letech 1715-1718, podle projektu arch. Františka Maxmiliána Kaňky. Novodobá rekonstrukce se uskutečnila v letech 1947-1958, podle plánů arch. Jaroslava Fragnera. V jižním průčelí vyniká gotický arkýř, součást bývalé kaple sv. Kosmy a Damiána, patronů lékařské fakulty.
Karolinum dnes tvoří čtyřkřídlý uzavřený objekt s novostavbou pátého spojovacího a vstupního křídla. Páté křídlo, jehož konstrukci tvoří železobetonový skelet, bylo vystavěno ve stylu moderní architektury podle projektu arch. Jaroslava Fragnera, v letech 1963-1968. Vchod do budovy kryje kovová markýza zavěšená na táhlech.
Půdorysně nepravidelný Čestný dvůr je od Ovocného trhu oddělen kovovým oplocením. Na dvoře, v prostoru před novým rektorským křídlem, je umístěna velká kašna. Byla osazena v roce 1975 a je řešena jako mělká nádrž na kruhovém půdorysu z leštěné hudčické žuly a stylizovanými plastikami dvouocasých lvů na třech stranách na leštěných soklech z téhož materiálu jako mísa. Autory kašny jsou arch. Jaroslav Fragner a sochař Stanislav Hanzík.
Karlova kolej – Karolinum je nejstarší zachovanou univerzitní budovou v Praze. Proto má i dnes ve svazku univerzity Karlovy mimořádný význam jako sídlo rektora a slavnostní shromaždiště. V aule Karolina byl udělen čestný doktorát mnohým vynikajícím osobnostem z celého světa.
