Výraznou pražskou dominantou a architektonickým skvostem je Prašná brána, otevírající jeden z možných vstupů do Starého Města pražského. Její předchůdkyně stála v těchto místech již koncem 13. století, tedy ještě před vznikem Nového Města pražského, a tudíž tvořila důležitou součást hradebního systému. Když v jejím sousedství, na místě dnešního Obecního domu, vybudoval český král Václav IV. důležité politické a společenské centrum Králův dvůr, využívaný i jeho následovníky, bylo později rozhodnuto značně zchátralou věž nahradit novou.
Tato věž s bohatou plastickou výzdobou na východní i západní straně byla vystavěna v letech 1475-1483, podle návrhu Matěje Rejska. Své jméno získala proto, že v ní byl svého času skladován střelný prach. V letech 1875-1886 byla Prašná brána novogoticky upravena podle návrhu arch. Josefa Mockera. Přitom došlo k doplnění figurální výzdoby o sochy českých panovníků a českých světců. V nárožní nice Obecního domu byla umístěna novodobá socha Matěje Rejska, dílo Čeňka Vosmíka.
Severně od Prašné brány stojí další ze skvostů pražské architektury, secesní Obecní dům, vybudovaný v letech 1906-1911 na stavební parcele bývalého Králova dvora, podle plánů arch. Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Objekt byl v exteriéru i interiérech doplněn výtvarnými díly umělců, kteří v té době patřili k nejvýznamnějším. Ve velké míře se uplatnila umělecká řemesla.
Honosný portál hlavního vstupu Obecního domu z bílé žuly zpracovala firma Ludvík Šalda z Prahy. Nad ním je rozměrná mozaika Hold Praze podle návrhu Karla Špilara.
K historické události prvořadého významu došlo v Obecním domě 28. října 1918, kdy zde byla vyhlášena samostatnost Československé republiky. Své první zasedání tu měla i vláda nového samostatného státu a parlament. Byly zde schvalovány i první zákony.
