Bývalý královský letohrádek Hvězda stojí v oboře, která byla založena v roce 1534 Ferdinandem I., v lese Malejově, patřícího od 10. století břevnovskému benediktinskému klášteru. V letech 1541-1563 došlo k jejímu ohrazení zdí z lomového kamene. Současně zde byly zřízeny dvě brány, Břevnovská a Libocká.
Stavbu letohrádku inicioval a financoval arcivévoda Ferdinand Tyrolský. Nákresy k této centrální renesanční stavbě na půdorysu šesticípé hvězdy si prý arcivévoda zhotovil sám. Je o něm sice známo, že měl výtvarné nadání a cítění, že byl architektem amatérem, ale raději konstatujme fakta. Plány na jeho přání a podle jeho představ vypracovali stavitelé pražského královského dvora Giovanni Maria Avostalis a Giovanni Lucchese, vedeni zprvu Hansem Tirolem a posléze Bonifácem Wohlmutem. Stavba byla realizovaná v letech 1555-1556. Oč byla prostší fasáda letohrádku, o to velkolepější byla štuková výzdoba interiérů, provedená v letech 1556-1560 italskými mistry.
V těsné blízkosti letohrádku Hvězda a obory byla 8. listopadu 1620 vybojovaná krátká, ale důležitá bitva na Bílé hoře, která definitivně rozhodla o konci stavovského povstání.
Obora byla v 19. století zpřístupněna veřejnosti a i dnes je velice oblíbeným výletním místem. Letohrádek sloužil různým účelům dokonce i jako skladiště střelného prachu.
Po stavebních úpravách bylo v letohrádku v roce 1951 otevřeno Muzeum spisovatele Aloise Jiráska a v roce 1964 ještě připojena expozice díla malíře Mikoláše Alše, jako součást Památníku národního písemnictví. To vše je dnes již minulostí.
Letohrádek Hvězda je přesto v hlavní turistické sezóně otevřen. Jsou zde stálé expozice o stavebním vývoji letohrádku, model bitvy na Bílé hoře a vystaveny předměty se symbolem hvězdy. V nejvyšším patře, v tzv. Hodovní síni, se konají koncerty.
