Pohled z ochozu Petřínské rozhledny nejen na stověžaté město nad Vltavou, ale i za jeho horizont je jistě úchvatný a neopakovatelný. Většina návštěvníků ho však zná pouze za denního světla. Zcela jiný rozměr má výhled z „pražské Eiffelovky“ ve večerní, nebo noční době, kdy je Praha slavnostně nasvícena. Jako z pohádky vystupuje mohutná stavební hmota jednoho ze symbolů české státnosti, Pražského hradu. Snadněji než ve dne jsou v kamenném moři hluboko dole identifikovatelné i další významné stavby, Národní divadlo, Národní muzeum, Staroměstská radnice, Klementinum, Rudolfinum, Obecní dům, věže Karlova mostu, Staroměstská vodárenská věž a další. Vynikají i osvětlené sakrální stavby, jejich kopule a věže. Zajímavé jsou i pohledy na pražské komunikace, včetně nábřeží a mostů, po kterých se většinou pohybují nekonečné šňůry automobilů a osvětlených tramvají.
Takovýto pohled je možný za podzimních a zimních měsíců, kdy bývá brzo tma, výjimečně i za občasně prodloužené otevírací doby.
