Kdysi poddanské město Hradčany bylo založeno v roce 1321 hradním purkrabím Berkou z Dubé. Císař Rudolf II. ho 1. září 1598 povýšil na královské město. V roce 1784 došlo ke spojení čtyř pražských historických měst a Hradčany tak byly spojeny se Starým Městem, Malou Stranou a Novým Městem v jeden správní celek. Hradčany měly v minulosti velice omezenou jurisdikci, nespadaly pod ní šlechtické paláce a domy, domy církevního kléru, navíc na části hradčanského katastru měl postranní právo Strahovský klášter. Možná i proto se Hradčanská radnice nedostala, tak jak je tomu v jiných městech, na centrální náměstí, ale do dolní části Loretánské ulice.

Hradčanská radnice čp. 173, čtyřkřídlá renesanční budova, byla postavená na přelomu 16. a 17. století. Větší úpravy se prováděly v dobách baroka. Při úpravách v roce 1913 došlo k objevení renesančních sgrafit. Na vratech, dnes již bývalé radnice, je úzký kovový proužek představující úřední míru z 18. století, český nebo též pražský loket (0,59 m).

Ve své dolní části se Loretánská ulice poněkud rozšiřuje a ústí do ní Radnické schody. Nad radnicí se do ní svými průčelími obracejí domy Dietrichsteinský ( Donínský) čp. 174 a Dietrichsteinský (Dromsdorfský) čp. 175. Především však paláce Kolowratský čp. 176 a Hrzánský čp. 177, který slouží reprezentačním účelům vlády České republiky. Na severu svou boční fasádou též Toskánský palác čp. 182 s nárožní plastikou sv. Michala od sochaře Ottavia Mosta z roku 1700. Výše pak Martinický palác čp.181 barokní novostavba z doby kolem roku 1700, dnes jsou tady kasárna Hradní stráže. Na západě uzavírá tento prostor Trautmannsdorfský palác čp. 180, jehož fasáda má v současnosti klasicistní podobu.

Stojí tu i velký litinový kandelábr původního veřejného plynového osvětlení. Je dílem sochaře Eduarda Veselého a arch. Aleše Linsbauera z roku 1867.