Nejčastěji používaný přístup do komplexu jednoho ze symbolů české státnosti je od západu přes Hradčanské náměstí. Na pylonech vstupní brány do I. neboli Čestného nádvoří Pražského hradu stojí v bojovém nápřahu dva zápasící gladiátoři. Takovýto název monumentálních plastik je asi nejsprávnější, neboť sám autor, pražský sochař Ignác František Platzer (1717-1787), zakladatel slavné rodinné dynastie, nazval své dílo Zápas gladiátorů.
Sochy gladiátorů vznikly v letech 1770-1780 jako součást střední rokokové brány, ohrazení, vytvořené při přestavbě a rozšíření Pražského hradu za císařovny Marie Terezie. Mříže nejenže umožňují volný průhled do nádvoří, ale zajímavá je i umně vkomponovaná iniciála vrcholící císařskou korunou v jejich horní části, v latinské zkratce MTI (Maria Terezia Imperatrix – císařovna).
U pylonů, na kterých jsou zápasící gladiátoři, dnes stojí bez pohnutí příslušníci Hradní stráže. Ti se v pravidelném rytmu střídají, gladiátoři byli za dobu své existence vyměněni pouze jednou. Platzerovy originály nahradily v roce 1902 kopie od sochařů Čeňka Vosmíka a Antonína Procházky.
Čestné nádvoří spolu se severním a jižním výběžkem tzv. Nového paláce a jeho západním křídlem vzniklo na místě zasypaného hradního příkopu za barokní dostavby pod vedením císařského architekta Nicola Pacassiho. Zakomponována byla i dosud zde volně stojící Matyášova brána, vzniklá za krátkého panování císaře Matyáše. Jelikož byla první barokní stavbou v Praze, říká se, že právě tudy vkročilo do Prahy baroko. U ní též stojí vysoké vlajkové stožáry.
Právě na tomto nádvoří jsou před nastoupenou čestnou jednotkou prezidentem republiky přijímáni význační zahraniční představitelé.
