Malá Strana, v minulosti nazývaná Menší Město byla založena roku 1257 králem Přemyslem II. Jejím ústředním prostorem vždy bylo dnešní Malostranské náměstí. Je rozděleno velkolepým kostelem sv. Mikuláše a souborem dalších budov na dvě části, dolní a horní. Projekt kostela vypracoval stavitel Kryštof Dientzenhofer, jenž také v letech 1703-1711 stavbu řídil. Dokončení celého objektu se protáhlo z důvodu nedostatku finančních prostředků, moru, který přišel v roce 1713, a válečných událostí let 1741 a 1744 na celých padesát let. Po otci pokračoval dále v díle jeho slavný syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Vytvořil závěr chrámu s kopulí a část věže k ochozu. Dokončení věže však zůstalo v rodině, když se o to po smrti mladšího Dientzenhofera zasloužil jeho zeť, architekt Anselmo Lurago. Ten vytvořil horní štíhlou, již rokokovou zvonici, mající stejnou výšku jako chrámová kopule.
Fronty domů a paláců, které obklopují Malostranské námětí, představují vývoj architektury od doby renesanční do začátku 20. století. V dolní části náměstí stojí dům bývalé Malostranské radnice čp. 35. V rámci velké rekonstrukce jí byly v roce 2008 vráceny její tři věže. Dále dům U Splavínů čp. 36, na jehož fasádě je freska, představující Korunování Panny Marie. Stejně tak i Kaisersteinský palác čp. 37. Na atice jsou čtyři sochy živlů – Oheň, Vzduch, Voda, Země od Ottavia Mosta z roku 1701. Západní stranu náměstí uzavírají paláce Hartigovský čp. 259 a Lichtenštejnský čp. 258, sloužící po rekonstrukci hudebnímu školství.
Uprostřed horní části námětí stojí trojstranný jehlanec se sousoším Nejsvětější Trojice a sochami Panny Marie a pěti českých patronů z roku 1715. Fontány, vázy a putti byly zřízeny až v roce 1772. Barokní epocha takto poděkovala za ukončení morové epidemie v roce 1713 a za zmírnění hladu v roce 1772
