Jasnou dominantou Petřína je rozhledna, vystavěná v čase Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. Je vysoká 60 metrů a na její vrchol vedou dvě točitá schodiště, krytá hustým drátěným pletivem. Každé schodiště je široké 85 cm, má 299 schodů, 17 cm vysokých. Méně fyzicky zdatní návštěvníci, kteří si chtějí prohlédnout Prahu z ptačí perspektivy, mohou použít výtahu. Rozhledna je volnou replikou Eiffelovky věže v Paříži, ovšem v pětinásobném zmenšení. Slavnostně osvětlená rozhledna je viditelná z mnoha pražských pohledů.
Stejně tak jsou večer dobře patrné i osvětlené vozy pozemní lanové dráhy, pohybující se po své trati. I lanová dráha byla vybudovaná v roce 1891 jako dopravní spoj k rozhledně. Jezdila na tzv. vodní převahu a její dolní stanice byla výše než dnes a horní byla pouze několik metrů za Nebozízkem. Po celá dvacátá léta minulého století lanovka nejezdila. Až v letech 1931-1932 byla elektrifikovaná a provoz obnoven. Dráha byla současně prodloužena. Dolní stanice situovaná do domu U Knoflíčků čp. 412 a horní zřízena až na samém vrcholu Petřína. Dne 7. června 1965 došlo k mohutnému sesuvu části petřínského svahu a destrukci tělesa lanové dráhy. Ta se stala na dlouhé roky pouhou vzpomínkou. Rekonstruovaná a modernizovaná byla až v letech 1983-1985. První slavnostní jízda se uskutečnila 15. června 1985.
Při sesuvu v roce 1965 byla těžce poškozena i budova Nebozízku a to do té míry, že musela být stržena a pořízena její replika. Bývalá viniční usedlost, která získala své pojmenování od cesty vedoucí k ní šroubovitě, sloužila již od roku 1883 jako výletní restaurace. Stejně je tomu i dnes. Při cestě nahoru i dolu tady má lanová dráha svojí pravidelnou zastávku.
