Praha má celou řadu ostrovů. Každý je něčím specifický, případně je obdařen nějakým přídomkem. Pokud bychom chtěli takto označit ostrov Kampu, museli bychom použít - nejromantičtější. O původu názvu ostrova existuje mnoho verzí, ale vesměs se jedná o domněnky. Snad nejpřijatelnějším výkladem je, že název ostrova se ustálil od jména jednoho z majitelů zdejších domů, Rudolfa Tychona Gansgeba z Kampu, zemského soudce a hejtmana Pražského hradu, který zde žil v druhé polovině 17. století. Úředně se tento název objevuje asi od roku 1770. Nejvíce se podobu ostrova změnila v letech 1541-1542, tehdy byl výrazně zpevněn tím, že sem byly ve velkém naváženy stavební sutiny z malostranských domů, po obrovském požáru.
Na Kampě, proti severnímu výběžku Střeleckého ostrova, na pohledově velice exponovaném místě, stojí seskupení budov čp. 503 a 527. Jsou to objekty bývalých Sovových mlýnů. Jejich původní využití ovšem bylo nejen funkční ve smyslu názvu objektu, ale též obytné. Velikým nepřítelem Sovových mlýnů, když pomineme občasné válečné události, byly dva živly, oheň a voda. Několikrát vyhořely a vzhledem k jejich poloze je poničila i každá větší povodeň. V době, kdy již část mlýnů byla převedena na parní pohon, zde vypukl v noci z 29. na 30. ledna 1896 rozsáhlý požár. Ten znamenal konec zdejší mlynářské tradici. Poničené objekty zakoupilo město Praha. Ty po opravách sloužily různým účelům.
V roce 1997 podepsal pražský magistrát smlouvu o jejich pronájmu na dobu 99 let s mecenáškou a sběratelkou umění Medou Mládkovou. Bývalé Sovovy mlýny byly generálně rekonstruovány, a to s pomocí moderních architektonických prvků. Dne 11. září 2003 tady bylo otevřeno Muzeum Kampa, sbírka moderního českého a středoevropského umění, které se ihned přiřadilo k předním galeriím v České republice.
