Zajímavý prostor Karlova mostu je v místě, kde lze z jeho mostovky sejít po schodech na Kampu. Zdejší části mostní galerie jednoznačně dominuje Sousoší sv. Luitgardy, někdy též nazývané Vidění sv. Luitgardy z roku 1710. Náleží k nejcennějším sochařským pracím na Karlově mostě. Jeho tvůrcem je význačný barokní mistr Matyáš Bernard Braun (1648-1738). Návrh na sousoší provedl obrazem Petr Brandl a Braun vtělil vše do kamene. Sv. Luitgarda, klášternice cisterciáckého řádu v Akviriku, v roce 1235 oslepla, a o jedenáct let později zemřela. Před smrtí se jí zjevil Kristus na kříži, objal trpitelku a její ústa přitiskl k ráně na svém boku. Právě tento výjev zachycuje pískovcové sousoší. Z jednoduchého podstavce, čtvercového půdorysu, konsolovitě vytvořeného, vystupují oblaka, z nichž vyčnívá kříž s tělem Krista, k němuž sv. Luitgarda v rouchu jeptišky pozvedá hlavu objímajíc pravicí jeho nohy. Na pravé straně kříže plesají v oblacích andílci. Originál sousoší je v lapidáriu Národního muzea. Dne 7. září 1995 sem byla osazena kopie.
Důstojným protějškem tomuto sousoší je socha sv. Kajetána z roku 1709. Jejím autorem je neméně význačný barokní sochař Ferdinand Maxmilián Brokof (1688-1731). Zřízena byla péčí bývalého konventu theatinů u sv. Kajetána na Malé Straně.
Nikomu jistě neunikne pohled na štít domu U Obrázku Panny Marie čp. 514 v těsné blízkosti mostu. Je zde umístěn obraz Panny Marie krytý stříškou. Nechybí květiny, před obrazem na malém balkónku je lucerna s věčným světlem. Po stranách obrazu jsou zavěšeny dřevěné válečky z ručního mandlu na prádlo. O důvodu jejich umístění hovoří legenda. Dívka Marie neopatrně strčila při práci ruce mezi válečky. Vyzvala na pomoc Pannu Marii. Ty se poté samovolně rozestoupily a ruce dívky zůstaly nezraněny. Bylo to považováno za zázrak, válečky z mandlu byly demontovány a zavěšeny k posvátnému obrazu.
