Praha má nespočet romantických míst. Čestné místo jistě zaujímá nábřeží na Kampě v úseku mezi Lichtenštejnským palácem a Karlovým mostem. Je tady přístaviště pro oblíbené výletní parníčky, ale je možno posedět i na nábřežní navigaci a pozorovat čilý ruch na řece, nabízí se výhledy na Smetanovo nábřeží, Staré Město pražské, Staroměstskou vodárenskou věž a stejnojmenný jez, Staroměstskou mosteckou věž a netradiční pohled na Karlův most, včetně jeho mohutných pilířů a ledolamů, které slouží jejich ochraně.
Na jednom z pilířů stojí socha bájného šlechetného českého knížete Bruncvíka. Ten svírá v ruce meč a po boku má velký štít se staroměstským znakem, stejně tak i lva, kterého podle legendy zachránil před smrtí a ten mu po celý život věrně sloužil. S největší pravděpodobností jde o obdobu německých Rolandů, kamenných rytířů, kteří symbolizovali od pozdního středověku nezávislost města, hrdelní právo a celní svobodu. Nynější socha Bruncvíka je kopie z roku 1884 a vytvořil ji sochař Ludvík Šimek.
Od západu se sem obrací boční fasáda domu U Obrázku Panny Marie čp. 514. Na tomto romantickém místě, v původně renesančním domě z druhé poloviny 16. století, přestavěném v letech 1671 a 1730, bydlel svého času významný český malíř Adolf Kašpar, dnes již legendární ilustrátor Babičky Boženy Němcové. Nejdříve zde byl v podnájmu u paní Řepkové, ale tři roky po ukončení pražské akademie výtvarného umění v roce 1907 se oženil s její dcerou. Jeho pobyt připomíná pamětní deska s bustou.
Mohla by zde být ještě jedna. Ta by připomínala legendárního zachránce tonoucích Josefa Rouska. Ten měl od roku 1898 v přízemí ševcovskou živnost, ale při práci stále jedním okem pozoroval dění na řece. Když se s někým převrhla loďka nebo se topil, okamžitě vyrážel na pomoc. Uvádí se, že do své smrti, která ho zastihla v roce 1942, zachránil přes 200 lidí.
