Není snadné si představit, že v minulosti zde mívala řeka Vltava přírodní břeh. Velké změny nastaly nejen po stavbě nábřeží a mostu, ale i výstavbou zdejších objektů a komunikační sítě. Největší zásah přinesla stavba rozsáhlé novoklasicistní ministerské budovy čp. 1039 z let 1925-1932, podle projektu arch. Josefa Fanty. Pětikřídlý objekt soustředěný kolem dvou uzavřených dvorů nahradil pět staropražských domů, které měly tu smůlu, že stály v asanačním pásmu, v severní řadě ulice Řásnovka.
Dnešní Štefánikův most je již v tomto místě třetím v řadě. V letech 1865-1868 zde byl postaven řetězový most. V roce 1947 byl zbořen a zřízeno dřevěné mostní provizorium. Následně v letech 1949-1951 byl postaven most stávající.
Při pohledu k severu jistě zaujme mohutný zelený masiv Letenských sadů, oblíbené místo pro krátkodobou rekreaci obyvatel města. V ose Revoluční třídy a Štefánikova mostu ho prostupuje Letenský silniční tunel. Spojuje nábřežní komunikaci s Letenským náměstím. Jeho délka je 423,33 m, šířka 10,30 m; z toho vozovka 9 m. Výška v uzávěru klenby činí 6,50 m, výškový rozdíl obou portálů 33 m. Osa tunelu je dvakrát zalomena, dva protioblouky mají poloměr 100 a 168,76 m. Vybudován byl v letech 1950-1953 a pěším je vstup zakázán.
Spatřit lze i bývalou oblíbenou restauraci Praha Expo 58, stavbu ze skla a kovu, která tehdejší Československo velmi úspěšně reprezentovala v roce 1958 na Světové výstavě v Bruselu. Po jejím skončení byla instalovaná v Letenských sadech. Koncem roku 1990 byl provoz restaurace zastaven, stavba chátrala, až se z ní stala téměř ruina. Rekonstrukce proběhla v letech 2000-2001 a objekt dnes slouží převážně reprezentačním a administrativním účelům.
