Svatostánek Církve československé husitské čp. 967 v Moskevské ulici č. 34 ve Vršovicích, postavený v roce 1930, vznikl jako třetí kostel této části Prahy. Předtím to byly dva kostely katolické, zasvěcené sv. Mikuláši a patronu České země sv. Václavovi.

V roce 1929 byl přijat projekt arch. Václava Truksy. Dne 22. září 1929 se konala slavnost položení základního kamene. Ten darovala náboženská obec táborská, a to přímo z Kozího Hrádku u Sezimova Ústí, kde kdysi kázal mistr Jan Hus.

Jako hlavní dodavatel byla vybraná renomovaná firma Václav Nekvasil, Praha – Karlín. Staveniště převzala 16. března 1930 a zavázala se dokončit dílo do konce téhož roku. Tak se i stalo. Slavnostní otevření Husova sboru pro věřící veřejnost se konalo ještě před Vánocemi, 21. prosince 1930.

Stavba Husova sboru ve Vršovicích, rámová konstrukce ze železobetonu s výplňovým zdivem, je pozoruhodným dokladem českého konstruktivismu. Jak je u těchto objektů tradiční, víceúčelová budova měla mimo ústřední síně i bytovou část, obchodní prostory a v suterénu s vchodem z ulice Na Kovárně působilo velice oblíbené Jiráskovo divadlo. V objektu nesmělo samozřejmě chybět ani kolumbárium. Zprvu umístěno pouze na ochozu západní strany sboru, v roce 1941 bylo rozšířeno o místnost zvanou Úřadovna, to podle jejího dřívějšího určení, a o dva roky později opět rozšířeno o prostor zvaný Sakristie, též dle původní funkce.

Dominantou Husova sboru je mohutná čtyřboká věž, zakončená stylizovaným čtverhranným kalichem a křížem. V horní části věže vystupuje nad její půdorys širší patro, na všech stranách prosklené. Pod ním jsou čtyři vysoká a štíhlá okna, krytá okenicemi. Výška věže po vrchol kalicha je 33 m.