Praha má celkem tři kostely zasvěcené sv. Mikuláši. Dvě velkolepé barokní svatyně na Malé Straně a Starém Městě pražském jsou všeobecně známé, možná méně známý je ten vršovický. Neokázalá jednolodní stavba v jihozápadním rohu Vršovického náměstí s trojboce uzavřeným presbyteriem a věží vznikla v roce 1704 na místě staršího sakrálního objektu pravděpodobně románského původu. Kostelní loď byla v letech 1894-1896 prodloužena tak, aby pojala větší počet farníků. Stavitel Bohumil Holeček proto vystavěl nové, neobarokní západní průčelí. V těsném sousedství stojí historická budova fary, tvořící s kostelem nedílný urbanistický celek. V minulosti býval okolo kostela hřbitov, zrušen byl v druhé polovině 19. století.
Na hranolovou věž při severovýchodní straně kostela, vysokou necelých 28 m se vystupuje z presbyteria. Původní točité schodiště bylo pro špatný stavební stav sneseno a nahrazeno úzkými jednou lomenými schody. Patrová věž má vrcholně barokní ráz, čtyři velká okna a střechu zakončenou masivní osmibokou cibulovitou bání s lucernou a makovicí.
I zde byly zvony rekvírovány za obou světových válek. O jednom z nich se traduje, že byl kdysi ukraden a nalezen rozbit na poli. Nákladem obce pak v roce 1671 přelit. Farář jím měl zvonit zdarma každému, kdo ve Vršovicích zemřel.
Dnes je ve zvonici zavěšen zvon z roku 1511 od Bartoloměje na Novém Městě o hmotnosti asi 300 kg. Ze zvonice vedou schůdky pod báň, kde je zvon – umíráček z roku 1923 od Oktáva Wintera z Broumova o hmotnosti 35 kg. Dále je zde ještě velký a malý cimbál.
V roce 1866 byly pod báň umístěny hodiny od Jana Prokeše ze Sobotky. Obec za ně zaplatila 600 zlatých. Ze čtyř ciferníků je raritní ten na západní straně. V dolní části ciferníku tu putuje měsíc, který ubývá a přibývá v souladu s jeho poutí po obloze.
