K tehdy uznávanému miléniu sv. Václava – v roce 1929, mělo uběhnout tisíc let od jeho smrti, byla v Praze především dokončena dostavba katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Dále bylo rozhodnuto k tomuto jubileu postavit v Praze dva nové katolické kostely. Na náměstí Jiřího z Poděbrad kostel Nejsvětějšího srdce Páně podle projektu arch. Josipa Plečnika a ve Vršovicích na náměstí Svatopluka Čecha kostel zasvěcený sv. Václavovi podle projektu arch. Josefa Gočára.
Stavebníkem posledně jmenovaného kostela byl Spolek pro postavení farního kostela ve Vršovicích. K realizaci došlo v letech 1929-1930, k slavnostnímu vysvěcení 21. září 1930.
Jelikož stavební místo, bývalý starý hřbitov, bylo ve svahu, architekt Gočár pojal kostel jako sálovou stavbu stupňovitě se zvyšující směrem k presbyteriu. Tato průkopnická konstruktivistická stavba ze železobetonu, první u nás použitá u kostelního objektu je nejen výraznou dominantou Vršovic, ale stejně tak se projevuje i v mnohých pražských pohledech.
V průčelí umístil štíhlou vysokou hranolovou věž, od terénu vysokou 50,8 m, kterou korunuje 7 m vysoký kříž ze žlutého opaxitu. Věž je obdélného půdorysu, užší stranou obrácená do prostoru náměstí. Tady má vysoká skleněná okna z luxferů, které byly vyměněny při rekonstrukci v roce 1998. Ze schodiště vedoucího věží je možné vstoupit na stupňovitou střechu kostela. Horní část věže přechází ve čtvercový půdorys a jsou tady umístěny věžní hodiny. Pro přístup na úplný vrchol je k dispozici pouze žebřík. Ve spodní části jižní strany věže je dobře patrná vystupující konzole. Tady původně měla stát socha patrona české země sv. Václava.
V lednu 1996 byly do věže kostela zavěšeny nové zvony z dílny paní Tomáškové-Dytrychové, z Brodku u Přerova. Menší, zasvěcený sv. Ludmile váží 260 kg, větší jejímu vnukovi sv. Václavovi o váze 500 kg.
