Císař Karel IV. po svém velkolepém státnickém činu, založení Nového Města pražského, pozval do Prahy několik církevních řádů. Mezi nimi i řád servitů. Jako místo působení jim určil pozemek při starším mariánském kostelíku v dnešní ulici Na Slupi. Dnes již těžko uvěřit, že zde bylo klidné, romantické údolíčko plné zeleně a s průzračným potokem, dnešním Botičem. Proto se tady říkalo Na trávníčku.
Klášter servitů založil Karel IV. 24. března 1360 a tak zde vyrostl nevelký konvent. Zároveň servité vybudovali nový gotický kostel Zvěstování Panny Marie. Prostou stavbu se čtvercovou lodí, pětibokým presbytářem a v průčelí se štíhlou věží. Unikátní je zde ústřední síňový prostor. Je sklenut na jediný středový útlý sloup, na který navazují žebra klenby.
Za panování císaře Josefa II. došlo nejen ke zrušení kláštera, který předtím po svém příchodu do Prahy nějaký čas užívali trinitáři, ale i kostela. Kostel byl odsvěcen a přišel o všechen historický inventář. Klášter sloužil vojenskému eráru, později byl přestavěn a ke své původní funkci se již nevrátil.
Chátrající kostel se dočkal oprav až v polovině 19. století z milodarů věřících. Zároveň došlo k doplnění vnitřního zařízení a v roce 1856 k opětovnému vysvěcení. Úpravy v pseudogotickém slohu řídil arch. Bernard Grueber.
Subtilní hranolová věž kostela Zvěstování Panny Marie Na trávníčku umístěná v průčelí kostela je vysoká 38 m a přechází v horní části do osmihranu. Její čtyři patra jsou nestejně vysoká, s gotickými okénky. Zakončení věže je jehlancovité. Mezi všemi pražskými věžemi tvoří primát v tom smyslu, že je nejvíce odkloněná od svislice, plných 63 cm.
