Počátkem druhé poloviny 19. století se v Praze jevila nutná potřeba moderního porodnického ústavu. Stavbu Zemské porodnice čp. 441, Apolinářská 18 nakonec inicioval František hrabě Thun-Hohenštejn. Vypracováním projektu byl pověřen arch. Josef Hlávka. Ten věren svému svědomitému způsobu práce nejdříve prostudoval dostupnou lékařskou literaturu o porodnictví a to z důvodu, aby projekt a následná realizace co nejlépe vyhovovaly svému účelu.
Poté se rozhodl pro čtvercový půdorys objektu se čtyřkřídlým jádrem a s obdélným vnitřním nádvořím. V hlavním průčelí jsou tři rizality, střední z nich je rozšířen o polygonální arkýř kaple. K podélným křídlům přiléhají kolmo dvě trojice bočních křídel. Ta jsou řešena jako dvojtrakt a jejich pokoje, představující lůžkovou část, jsou orientovány k jihu. Takovéto architektonické řešení mělo jednu obrovskou výhodu. Pokud na jednom z oddělení vypukla infekce, mohlo být okamžitě uzavřeno, aniž by to narušilo celkový chod nemocnice.
Vlastní stavební realizace rozlehlého objektu byla provedena v letech 1867-1875 ve stylu severoněmecké gotické architektury. V průběhu stavby arch. Josef Hlávka vážně onemocněl a tak vše dovedl do zdárného konce arch. Čeněk Gregor. Budova Zemské porodnice je výjimečná tím, že tady jako základního stavebního materiálu bylo použito režných cihel, které nedostaly, jak do té doby bylo v Praze zvykem, omítku.
Do výčtu pražských věží přispívá i Zemská porodnice tou svojí, vysokou 30 m. Nad kaplí se zvedá vysoká stanová střecha, která na svém vrcholu nese osmibokou věž s lucernou a makovici s hrotem. Makovice jsou i v rozích střechy. Rovněž závěr kaple se samostatnou věžovitou střechou má makovici s hrotem.
