Baštou řádu Tovaryšstva Ježíšova na Novém Městě pražském byl nejen kostel sv. Ignáce, svým průčelím obrácený do prostoru dnešního Karlova náměstí, ale i novoměstská jezuitská kolej tamtéž. Kostel, barokní stavba s průchodnými kaplemi a emporami, byl vystavěn v letech 1665-1678 podle projektu arch. Carla Luraga. Portikus před průčelím je od arch. Pavla Ignáce Bayera z let 1697-1699. Posledně jmenovaný řídil též stavbu věže na severovýchodní straně kostela a to již v letech 1686-1687.
Nad hřebenem střechy kostela nad presbyteriem je klasická sanktusníková věžička. Tady byly původně zavěšeny dva menší zvony z roku 1699 od Mikuláše Löwa, svěcené biskupem Janem Ignácem Dlouhoveským, jeden z nich na jméno Marie.
Mohutná, 49,5 m vysoká, čtyřhranná věž je ve své horní části otevřená čtyřmi obdélnými, obloukem zakončenými okny. Její nároží zdobí pilastry a má bohaté horizontální dělení římsami. Střechu tvoří cibulovitá osmiboká báň s lucernou a menší bání, z jejíhož vrcholku vyrůstá hrot s makovicí. Podle asymetrického postavení věže je možné, že se původně uvažovalo o výstavbě dvou věží, k realizaci však nedošlo. Na schodiště vedoucí vzhůru se vstupuje z průjezdu domu čp. 505 v Ječné ulici. Nejprve je třeba vyjít tři patra pohodlného domovního schodiště, ale výše se již postupuje klasickými věžovými schodišti.
Věž byla v nedávné době nějaký čas bez zvonu. Zvon Ignác z roku 1687 o hmotnosti 2020 kg se na své místo vrátil 28. září 1995. Stalo se tak po dvou letech, kdy byl ve zvonařské dílně rodiny Manoušků opravován, včetně restaurování jeho výtvarné výzdoby.
