Na okraji pankrácké pláně, ovšem v katastru Michle, v ulici Hanusova, byla v letech 1906-1907 postavena jedna z posledních pražských vodárenských věží. Lokalita se nazývá Na Zelené lišce podle stejnojmenného zájezdního hostince, který tu v blízkosti stával. Věž je nejen výraznou dominantou, ale i historickou stavbou industriální architektury na území Městské části Prahy 4.

Zajímavostí je, že na tomto místě byla vybudovaná pro rozvíjející se Vršovice, které byly povýšeny v roce 1885 na městys a v roce 1902 na město. Voda se sem dodávala z Braníku, kde byla vybudována vodárna a pomocí potrubí a výkonných čerpadel se voda dopravovala do nádrže ve věži. Vodárenská věž, která svojí funkci ztratila v roce 1975 i přilehlé provozní objekty jsou zapsány ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek. Jak vodárenský komplex v Braníku, tak Na Zelené lišce byly po architektonické stránce navrženy význačným českým architektem Janem Kotěrou.

Vodárenská věž má kruhový půdorys. Kónická válcová podnož z kamenného a cihelného režného zdiva, vyztužená pilíři nese vodní nádrž z ocelové nýtované konstrukce. Ta má nad nádrží tvar kupole, kterou tvoří železobetonové rámy. Zastřešení je helmicovité. Okna v podnoží mají keramické doplňky zčásti se zelenou glazurou.

Nejdůležitějším článkem je vlastní vodojem, plechový válec o průměru deset a výšce pět metrů. Kubatura nádrže je 500 m3, výška hladiny při maximálním naplnění byla 299 metrů nad mořem. Věž, veřejnosti nepřístupná, je vysoká 42 metry. V roce 1999 se její střecha dočkala generální opravy. Nyní je areál v majetku Pražské vodohospodářské společnosti, která tady má některé své provozy.