Původní železobetonový most, který se stavěl souběžně s Libeňským mostem, projektovali ing. František Mencl, prof. Václav Dašek a arch. Josef Chochol. Byl dlouhý 221 m a široký 16 m. V podélné ose konstrukce byla ponechána mezera a do té uloženy inženýrské sítě. Položeny byly i tramvajové koleje, ale ty v té době nenavazovaly na žádnou trať. Pravidelný tramvajový provoz začal až 17. ledna 1936. Most, nazývaný Trojský, byl otevřen 29. října 1928, stejně jako most Libeňský. V tento den tak Praha získala dvě důležité dopravní stavby.
Most byl velkým přínosem pro tehdejší dynamický rozvoj Prahy. Především pro Holešovice a čtvrtě ležící na severním okraji Prahy. Od roku 1946 má název Barikádníků, na paměť statečných obránců zde stojící barikády, za květnového povstání v roce 1945.
Při zásadním řešení pražské dopravní otázky v 70. a 80. letech bylo rozhodnuto, že most Barikádníků se stane součástí tzv. Severojižní magistrály s napojením na budoucí dálniční tahy. Svým průjezdním profilem pochopitelně nemohl tak zvýšeným dopravním nárokům stávající most vyhovovat. Bylo proto rozhodnuto o jeho demontáži a nové výstavbě.
Autory projektu nového mostu se stali ing. Karel Dobrovolský a arch. Jiří Trnka. Byly zachovány spodní části návodních pilířů až na úroveň hladiny a na nich byly postaveny železobetonové pilíře oboustranně konzolově vyložené. Ty nesly ocelovou konstrukci čtyř skříňových nosníků na tuho spojených se železobetonovou deskou mostovky. Tak byla docílena šíře mostu 33, 5 m o šesti jízdních pruzích. Tramvajová doprava byla z nového mostu vyloučena. Stavba byla slavnostně předána do užívání 28. listopadu 1980.
Automobilové dopravě po dobu stavebních prací sloužila provizorní ocelová mostní konstrukce. Její mostovka byla vyložena dřevěnými trámy. Ty i při nařízené snížené rychlosti vozidel dělaly velký hluk. Pražané proto provizorium příhodně nazvali Rámusák.
