Potřeba tohoto mostu se ukázala nezbytná v době, kdy tramvajová doprava byla vyloučena z mostu Barikádníků. Důvodem, proč se tak stalo, bylo, že tento most byl začleněn do systému Severojižní magistrály.

Původní provizorní tramvajový most vedoucí z Holešovic do městské části Troje, postavený v roce 1977, byl o tři roky později snesen, neboť městské orgány nařídily jeho opravu. Při demontáži této konstrukce byly v řečišti ponechány původní pilíře. Ty, patřičně zesílené a rozšířené, pak posloužily jako opěry nového mostu.

Nejprve byla smontována mostovka samostatného jednokolejného mostu. Ta, po provedených statických zkouškách, byla 7. března 1981 odevzdána dopravě. Tramvaje zde sice jezdily oběma směry, ale střídavě po jedné koleji. Vzhledem k vyžadované plynulosti jízdy bylo rozhodnuto realizovat zde vedle tohoto stávajícího přemostění ještě jeden totožný most, uložený na stejných pilířích. V době výstavby druhého mostu, tu zajišťovali pracovníci Železničního vojska, říkali Pražané, že město bude mít „mostní dvojčata“.

Jednotlivé díly konstrukce tohoto mostu byly vždy smontovány na pevnině a pomocí těžké vojenské techniky, kde nechyběl ani vyprošťovací tank, postupně vysouvány nad řeku a osazovány do vlastních ložisek na pilířích. Byly též sestaveny chodníkové panely, ty však sloužily výhradně služební potřebě, chodcům nebyl vstup na most dovolen. Na závěr proběhla montáž sloupů trolejového vedení, včetně vlastního vodiče. Opět přišly ke slovu nezbytné statické zkoušky, prováděné pomocí materiálem plně naložených tramvajových souprav. Výsledkem měření bylo, že obousměrný provoz byl povolen ke dni 1. července 1982. Tramvajový most z Holešovic do Troje o šesti mostních polích je dlouhý 250 m.