Střešovické náměstí Před bateriemi se nachází v prodloužené ose Sibeliovy ulice, kolem českobratrského kostela. Na severu je ohraničené částí ulice U šesté baterie a na jihovýchodě částí ulice Na bateriích.
Uvedené názvy připomínají vojenskou historii Prahy. Na zdejším návrší postavili dělostřelecké baterie Prusové, a to hned dvakrát. Poprvé 1. září 1744, když pruská armáda oblehla Prahu a podrobila jí drtivému bombardování. Dne 15. září hlavní město českého království kapitulovalo a dva dny poté vtáhl, v čele svého vojska, do Prahy pruský král Fridrich II. Pražská města byla vydrancována a obyvatelstvu uloženo vysoké výpalné. Pruská okupace skončila 26. listopadu 1744.
Podruhé Fridrich II. se svým vojskem, tentokrát neúspěšně, obléhal Prahu v květnu a červnu roku 1757, za tzv. sedmileté války. V celé jihovýchodní části střešovického návrší vybudovali Prusové okopy a dělostřelecké baterie. Odtud ostřelovali přes hradby především Hradčany, Pohořelec a Nový svět.
V čele parkové části náměstí stojí kostel farního sboru církve československé evangelické. Byl postaven v letech 1938-1939 podle projektu ing. arch. Bohumíra Kozáka. V průčelí budovy je umístěna věž a v jejím přízemí je vchod do svatostánku. Věž s hodinami je vysoká 21 m o půdorysu 5 x 3,5 m. První patro věže, kde jsou umístěny varhany, je otevřené do lodi, ve druhém patře je hodinový stroj. Do vyšších částí vede z kruchty betonové schodiště. Na vrcholu věže je čtyřboká moderní lucerna s prosklenými stěnami, zakončená nízkou jehlancovitou střechou.
