Pohořelec je někdejší předměstí Hradčan, založený v roce 1375 místopurkrabím Alšem z Malkovic. Místo pronásledovaly požáry a od toho se odvíjí pojmenování. Nejprve se tak stalo v roce 1420 za husitských bouří. Po obnově zasáhl oheň znovu v roce 1541. Do třetice přišla ohnivá záplava, za okupace Prahy francouzskými vojsky v roce 1742.
Uprostřed náměstí, kterým kdysi projížděla tramvaj, stojí rokokové sousoší sv. Jana Nepomuckého, dílo Jana Antonína Quitainera z roku 1752. Zde bylo osazeno v roce 1846, po svém přemístění z Hradčan.
Východní stranu Pohořelce ovládá rozlehlý nárožní Trčkovský dům čp. 110, patrová pozdně renesanční stavba z poloviny 17. století. Objekt svým severním křídlem zasahuje do Loretánské ulice, jižním křídlem do Úvozu. Severní i jižní stranu námětí tvoří historické domy. V jižní uliční frontě je vchod na schodiště vedoucí k Strahovskému klášteru. V dolní části, tam kde začíná ulice Úvoz, jistě upoutá vrcholně a pozdně barokní průčelí bývalého špitálu sv. Alžběty a sv. Norberta čp. 155. Před průčelím je schodiště se sochařskou výzdobou. Bližším pohledem lze zjistit, že objekt je solitérní, neboť od sousedního domu čp. 154 jej odděluje velmi úzká ulička. Severní uliční frontu tvoří široká fasáda Šlikovského domu čp. 111, dům Švábovský čp. 112 a původně gotický dům U Frýdlů čp. 113, radikálně přestavěný v renesanci a baroku. Na nároží stojí Kučerův palác čp. 114, který nedávno prodělal generální rekonstrukci. Posledně tři jmenované objekty mají společné loubí.
Západní stranu Pohořelce zcela ovládá průčelí hlavní budovy rozsáhlého kasárenského komplexu čp. 120. Hlavní budova byla vystavěna v letech 1890-1893 podle projektu stavitele Jindřicha Fialky. Před ní je automobilová i pěší komunikace a trať elektrické dráhy.
