Karlovo náměstí, jedno ze tří centrálních náměstí Nového Města pražského, je nejen největším v historické Praze, ale i jedním z největších v Evropě. Rozprostírá se na ploše 80 550 m2.
Dnešní pojmenování dostalo náměstí až v roce 1848. Karlovým náměstím bylo tehdy pojmenováno k poctě svého zakladatele u příležitosti oslav pětistého výročí založení Nového Města.
Dominantou severní části náměstí je bezesporu budova Novoměstské radnice se svojí vysokou nárožní věží, v které se dochovala i kaple. Během času prodělala několik přestaveb, přesto v jejím přízemí se nalézá původní gotická dvojlodní síň s křížovými žebrovými klenbami na dvou mohutných válcových pilířích. Po sloučení čtyř pražských historických měst v roce 1784, ztrácela Novoměstská radnice svůj politický význam. Býval tady soud, který vynášel i hrdelní rozsudky a v části objektu i vězení. Během turistické sezóny je Novoměstská radnice přístupná veřejnosti, a to včetně věže s ochozem i s rekonstruovaným bytem někdejšího věžníka.
Na severní straně se k radnici připojuje pseudoklasicistní trojkřídlá budova Městského soudu, vystavěná v letech 1901–1903, podle projektu architekta E. Foerstera, stavitelem A. Wertmüllerem. Jižně od radniční věže si zaslouží pozornost nárožní Salmovský palác čp. 671, nejen pro svůj zachovaný renesanční portál z roku 1585, ale i tím, že zde měl dílnu a v roce 1738 zemřel významný barokní sochař Matyáš Bernard Braun.
Počátkem tohoto století se parkový prostor před Novoměstskou radnicí dočkal rozsáhlé rekonstrukce. Stojí tu i kašna s barokním sloupem a vrcholovou soškou sv. Josefa od sochaře Matouše Václava Jäckela a pomník básníka Vítězslava Hálka od Bohumila Schnircha z roku 1881.
