Černá věž stojící v samé východní části Pražského hradu, představuje zbytky románského opevnění z druhé čtvrti 12. století, z doby knížete Soběslava I. Při její stavbě bylo použito starších základů opevnění hradu z doby Břetislava I. z první poloviny 11. století. Za panování císaře Karla IV. se věž nazývala Zlatá. To proto, že její střecha byla pobita pozlaceným plechem, aby již na dálku oznamovala jízdním i pěším, že se blíží k sídlu mocného panovníka.
Z mnoha pohledů dominantní Černá věž má přibližně čtvercový půdorys o délce strany více jak deset metrů a její výška je 40 m. Obdivuhodná je síla jejího zdiva. V přízemí je to 2,5 m, na severní straně dokonce 3 m. Ve svých počátcích měla především obrannou funkci. Nejhořejší patro sloužilo za obydlí hlásnému, který pozoroval, jestli někde nevypukl požár, či zda se neblíží nepřítel. Není však známo, že by se v prostoru před ní odehrávala větší vojenská šarvátka. Nepřál tomu terén. Svah Opyše a rovněž severní i jižní stráň byly příliš příkré, navíc středověké opevnění ještě doplňovaly příkopy.
Při bouři 10. dubna 1538 věž zapálil blesk a ta vyhořela. V té době již měla na střeše pálenou krytinu. Velký požár Malé Strany, Pražského hradu a Hradčan věž přímo nezasáhl, ale její zdivo bylo kouřem tak očouzené, že se jí začalo říkat Černá a tak to již zůstalo.
I tato věž svého času sloužila jako vězení. Nejtvrdší bylo v nejspodnější části věže, v tmavém prostoru vzniklém zazděním brány. Černá věž je veřejnosti nepřístupná, je tady depozitář archeologických nálezů z Pražského hradu.
